Když už jsme byli tolik vyježdění, rozhodl se Myshak vzít mě do hor. Jen mi to tak trochu zapomněl předem přesně říct 😀 Ale stálo to za to, tohle byl zatím jeden z nejhezčích cyklovýletů letošního jara.
51,6 km, 4h13, převýšení 930 m
Začátek trasy byl naplánován od pivovaru Rampušák v Dobrušce, který byl ale bohužel zavřený. Prvních 15 km bylo v podstatě jen do kopce, ale krásnou přírodou. Sice tam bylo několik brodů, ze kterých já mám respekt, ale nakonec jsem si nějak poradila (i když se to Myshákovi moc nelíbilo). Krásné údolí Bačetínského potoka vystřídal potok Janovský, až jsme dojeli k poutnímu místu Panny Marie Rokolské, kde si místní ve velkém plnili barely vodou z pramene. Taky jsme si doplnili lahve a pokračovali po asfaltce dál do kopce až do Nového Hrádku. Tady nás překvapili pivem do skla a dokonce otevřenou kuchyní. Pak už jsme sjeli do údolí a pokračovali podél říčky Olešenky až jsme se vyloupli v Pekle. Byla tam spousta lidí a dvě okénka jela na plné obrátky, ale spousta místa, kam se všichni rozprostřeli. S výhledem na krásnou dřevěnou Bartoňovu útulnu v horském stylu to byl parádní relax před tím, co nás čekalo dál.
Dál nás totiž čekal vrchol dnešního dne, a to doslova. Stoupání z 325 mnm na 619 mnm během 7 km. Připravila jsem do ruky energetický gel a vyrazila. Šlo to překvapivě o dost lépe, než jsme čekala. Prohlédli jsme si dělostřeleckou trvz Dobrošov, která je zavřená kvůli rekonstrukci, a pak se kochali výhledy od Jiráskovy chaty. Člověk si to hned lépe vychutná, když si to takhle zaslouží 🙂
Následoval parádní sjezd zpátky do Pekla a pak hezkým údolím kolem Metuje. Nové Město nad Metují jsme si prohlédli jen v rychlosti, protože už bylo docela pozdě, a vrátili jsme se co nejrychleji k autu.
Podívejte se na naše další cyklovýlety: